Význam štítné žlázy v těhotenství je znám již po staletí. Odedávna se dávalo do souvislosti zvětšení objemu krku u mladých žen a těhotenství.
I na některých obrazech starých mistrů a sochách madon si můžeme všimnout strumy.
Dnes víme, že toto zvětšení štítné žlázy souvisí se zvýšenými nároky na produkci tyroxinu v těhotenství.
V těhotenství stoupají hladiny "ženských" hormonů ( např. estrogenu) a v důsledku toho stoupá množství TBG ( bílkoviny vázající tyroxin) a zvyšuje se množství vázaného tyroxinu. Protože biologicky účinný je jen volný tyroxin, musí být jeho hladina udržována v relativně kostantním rozmezí a celková produkce tyroxinu ve štítné žláze se tedy musí zvýšit. S tím souvisí i zvýšená potřeba jodu v těhotenství. Navíc u těhotných dochází i ke zvýšeným ztrátám jodu močí.
Při nedostatku jodu štítná žláza nemůže produkovat dostatečné množství hormonů, zvětšuje se a uzlovatí.
Hluboký nedostatek jodu a tyroxinu vede k poruchám vývoje plodu a k poruše psychiky a růstu u novorozence - tedy kretenismu. Kretenismus se naštěstí již v naší populaci nevyskytuje.
V nedávné době se však zjistilo, že i mírnější nedostatek jodu nebo tyroxinu negativně ovlivňuje vývoj plodu a může vést k poruchám psychomotorického vývoje narozených dětí a k poruše intelektu, který je mnohdy zjistitelný až v období školní docházky. Se sníženou hladinou tyroxinu u matky mohou souviset poruchy pozornosti, syndrom hyperaktivity u dítěte.

Výskyt poruch funkce štítné žlázy u těhotných se odhaduje na 5-10%. To vedlo k hledání rizikových skupin pacientek, které by měly mít v období těhotenství provedeny odběry ke stanovení hormonů štítné žlázy.
Jsou to ženy s výskytem tyreopatií v rodinné anamnéze, s laboratorními nebo klinickými příznaky poruchy funkce štítné žlázy, diabetičky, ženy léčené pro neplodnost, s předčasným porodem nebo spontánním potratem v anamnéze, s léčbou štítné žlázy před těhotenstvím, s anamnézou ozáření v oblasti krku nebo horní poloviny těla, léčbou interferonem nebo lithiem.

V některých oblastech se v současné době provádí celoplošný screening (vyšetření všech těhotných co nejdříve po zjištění těhotenství), vyšetřujeme TSH, fT4 a antiTPO protilátky.
Vyhodnocení výsledků hormonálních hladin v těhotenství však není jednoduché, protože je třeba vzít v úvahu, v kolikátém týdnu těhotenství byly odběry prováděny. Například zvýšení hCG (choriového gonadotropinu) v počátku těhotenství zvyšuje produkci tyroxinu ve štítné žláze a v tomto období není převapením nález snížení hladiny TSH.

Neléčená porucha funkce štítné žlázy může tedy průběh těhotenství komplikovat. Pokud je však včas zachycena, správně diagnostikována a odpovídajícím způsobem léčena, průběh těhotenství nezkomplikuje.

Ženy, které se pro onemocnění štítné žlázy léčí, by v případě těhotenství neměly léčbu přerušit, ale měly by těhotenství ohlásit svému endokrinologovi a domluvit se na způsobu sledování v těhotenství. Zpravidla je z výše uvedených důvodů potřebné v těhotenství dávku užívaných hormonů štítné žlázy zvýšit.

U většiny těhotných je třeba zvýšit dodávku jodu ve stravě. Je nezbytné, aby měla matka během těhotenství a kojení zajištěn dostatečný přísun jodu pro činnost vlastní i plodové štítné žlázy. Pro štítnou žlázu plodu dodává jod matka a také pro novorozence je přívod jodu zajištěn v mateřském mléce. V těhotenství a během kojení je třeba zvýšit konzumaci mořských produktů na dvě hlavní jídla týdně, přidat i jodem obohacené potraviny. Je možné podávat i jodové tablety (Jodid) nebo multivitamínové tablety obsahující jod. Zvýšení konzumace stolní soli obohacené jodem z důvodů zvýšení příjmu jodu považujeme za nevhodné.